Studie pohybu
Skok dalekýSkok daleký je rychlostně technická disciplína, kde délka skoku závisí na rychlosti běžce, tzv. náběhové rychlosti. Při běhu jsou opět ramena mírně vpředu, zatažené břicho a předsazená pánev. Poslední dva kroky před odrazem jsou provedené přes patu. Předodrazový krok je snížen, aby došlo ke snížení těžiště, které pak stoupá. Odraz proveden přes patu se zřetelným švihnutím švihové nohy (neodrazové nohy), které je zastaveno tak, aby byl dosažen optimální úhel odrazu, tj. aby skokan nabral správnou výšku a jeho skok byl při dané rychlosti co nejdelší. V tuto chvíli je již jasně dána trajektorie letu těžiště skokana, kterou již skokan nemůže ovlivnit. Po odrazu může skokan prodloužit délku skoku pouze tím, že dostane dopadovou část (nohy) co nejvíce před sebe.
K prodloužení délky skoku se používají dvě různé techniky - závěs a kročný způsob. V dnešní době se převážně používá kročný způsob, kdy skokan jakoby pokračuje v běhu ve vzduchu. Závěsný způsob používá skokan v ukázce. V principu se jedná o zakopnutí nohou doprovázeného pohybem rukou dozadu (aby nedošlo ke stržení ramen vpřed) a následnému předkopnutí nohou. Tyto pohyby probíhají rychle a velmi záleží na jejich správném načasování. Skokan pak dopadá do písku přes nohy, které při dopadu pokrčuje tak, aby se na stejné místo dopadu dostala i pánev, a tak došlo k co největšímu prodloužení skoku.
