Svalová tkáň
Charakterické vlastnosti svalové tkáně složené ze svalových buněk lze shrnout do čtyř kategorií:
- vzrušivost – schopnost reagovat na podněty (chemické – neurotransmitery, elektrické, hormonální...)
- kontraktibilita – schopnost se stahovat/zkracovat
- distenzibilita – schopnost se prodloužit/roztáhnout
- elasticita – schopnost vrátit se po zatížení zpět do původního stavu
Základem všech těchto schopností, která lidskému tělu umožňuje se pohybovat, jsou myofibrily obsažené v protoplazmě složené z bílkovin aktinu a myozinu. Podle vnitřní struktury a funkce lze svalovou tkáň lidského těla rozdělit na tři typy:
Příčně pruhovaná/kosterní svalovina- složena z uspořádaných svazků svalových vláken tvořených mnohojadernými buňkami (0,2-0,3 metrů na délku a 10-100 micrometrů v průměru) bez větvení a můstkového spojení
- myofibrily složeny z proteinových vláken (myofilament) aktinu a myozinu (příčné pruhování = přechod aktin-myozin)
- řízení: centrální nervová soustava (mozek a prodloužená mícha)
- funkce: umožňuje volný pohyb ovládaný vůlí
- výskyt: tvoří asi 45% hmotnosti lidského těla (~55% připadá na dolní končetiny a ~30% na horní končetiny, ~15% na trup a hlavu)
Přes 600 v lidském těle – dělí se podle svých funkcí:
- extenzor/natahovač (musculus extensor), resp. flexor/ohýbač (musculus flexor)
- adduktor/přitahovač (musculus adductor), resp. abduktor/odtahovač (musculus abductor)
- sfinkter/svěrač (musculus sphincter), resp. dilatátor/roztahovač (musculus dilatator)
- levator/zvedač (musculus levator), resp. depresor/pokladač (musculus depressor)
Hladká svalovina
- tvořena vřetenovitými jednojadernými buňkami (~0,5 milimetrů na délku a 15-20 micrometrů v průměru), můstkové propojení jednotlivých buněk
- uspořádání buněk do drobných, tenkých snopců bez příčného pruhování
- pomalá, dlouhotrvající kontrakce bez únavy (nedochází k tetanizaci)
- řízení: vegetativní nervstvo (nepodléhá naší vůli), hormony
- funkce: pohyb vnitřních orgánů (střeva – peristaltika, děloha – při porodu...)
- výskyt: svalovina trávicí soustavy a vnitřních orgánů (děloha, močový měchýř, stěna průdušek...), v kůži jako vzpřimovače chlupů, v cévní stěně...
Srdeční svalovina
- tvořena jedno- a dvoujadernými buňkami (85-120 micrometrů na délku, 15-25 micrometrů v průměru)
- stavbou podobná kosterní svalovině s příčným pruhováním, liší se ovšem svým uspořádáním a vzájemným propojením buněk (rychlé šíření vzruchu) => tvoří prostorovou rozvětvenou síť propojenou můstky a interkalárními disky
- schopnost rychlé kontrakce i bez nervového podnětu (vlastní automacie)
- stah bez únavy => dlouhá refrakterní doba (nedochází k tetanizaci)
- řízení: činnost svaloviny ovlivňována a usměrňována vegetativním nervstvem (nepodléhá naší vůli), hormony
- funkce: přečerpávání krve v rámci oběhové soustavy
- výskyt: srdeční svalovina (myokard)
