Šlacha (tendo)
Tato bělavá vazivová tkáň se v lidském těle vyskytuje v podobě provazců nebo strun a lze ji nalézt na začátku a konci masité části svalů. Oproti vazům, které se hlavně uplatňují u kloubních spojení, slouží šlachy jako úpony svalů ke kostem:
- přenáší síly mezi svaly a kostmi
- skladují elastickou energii
Jejich tvar do značné míry závisí na kontraktilních vlastnostech svalů, ke kterým jsou připojeny, popřípadě na orientaci těchto svalů ke kloubům (tzv. úhel upnutí). Například u Achillovy šlachy je její výrazný vějířovitý vzhled přizpůsoben potřebě přenášet sílu trojhlavého svalu lýtkového na kost patní.
Základní stavební jednotkou každé šlachy jsou paralelně uspořádaná kolagenní vlákna (především typu I), která jsou místy prokládána svalovými vlákny a krevními kapilárami. U mohutnějších šlach se lze rovněž setkat s relativně hustou sítí nervů, které jsou schopny aktivovat reflexní kontrakci sousedních/přilehlých svalů, dojde-li k natažení šlachy. Co se týče úponů umístěných ve vysoce pohyblivých místech jako jsou například ruce, zápěstí a nohy, projevuje se zde nutnost dodatečného krytí a promazávání z důvodu zvýšeného namáhání a tření. Krycí funkce šlachy je zde realizována v podobě pružné synoviální blány (vazivové pouzdro), která produkuje speciální zvlhčující tekutinu.
Vlastní připojení šlachy ke kosti je v povrchových vrstvách realizováno jako splynutí kolagenních vláken šlachy s okosticí. V hlubších vrstvách prorůstají tato vlákna do samotné kosti. U mohutnějších svalů, kde vyvstává potřeba optimalizovat přenos sil a snížit koncentraci napětí, je napojení šlachy na kost doplněno o chrupavku. V tomto případě se jedná o tzv. přímé spojení dělící se na 4 úseky:
- vazivová tkáň šlachy
- vazivová chrupavka
- vápenčitá chrupavka
- kost