Biomechanika - studijní materiály

Dělení kostí podle tvaru


Obr. Části dlouhých kostí (epifýza a diafýza)

Kosti lidského těla lze rozdělit do několika kategorií podle jejich tvaru a stavby:

  • kost dlouhá (os longum)
    • Kosti tohoto typu tvoří kostru nejpohyblivějších částí těla jako jsou horní a dolní končetiny, kde na principu páky jsou uváděny do pohybu tahem svalů. Střední část těchto podlouhlých kostí je označována jako tělo (diafýza) a koncové části pak jako hlavice (epifýza), viz obrázek. Do kategorie patří většina kostí těla – např. kost stehenní a kost pažní/ramenní, ale i kůstky tvořící články prstů.
  • kost krátká (os breve)
    • Tyto kosti vzhledem připomínající nepravidelnou kostku jsou v lidském těle sdruženy do větších kostěných celků. Jejich vzájemná kloubní spojení umožňují vysokou pohyblivost v daném místě kostry bez toho, že by došlo ke ztrátě pevnosti. Mezi kosti tohoto typu se řadí kosti zápěstní a zánártní.
  • kost plochá (os planum)
    • Celkový vzhled těchto tenkých kostí je uzpůsoben jejich funkcím v lidském těle, které jsou přednostně ochranného a krycího typu jako v případě lebečních kostí. U trojúhelníkové lopatky umožňuje její složitý tvar s mnoha výběžky připojení celé řady zádových a ramenních svalů.
  • kost nepravidelná (os irregulare)
    • Do této kategorie se řadí kosti s nepravidelným a relativně i složitým tvarem, jejichž funkce je především ochranného a podpůrného charakteru – např. obratle páteře a kosti tvořící kost pánevní.
  • kost tvaru semene seznamu/kost sezamská (os sesamoideum)
    • Kosti nejčastěji vzniklé zkostnatěním části šlachy nebo vazu za účelem lokálního zlepšení mechanických vlastností v okolí kloubního spojení – např. čéška u kolenního kloubu.

Speciální skupinu kostí tvoří tzv. pneumatizované kosti (ossa pneumatica), jejichž charakteristickým znakem jsou dutiny vystlané sliznicí a vyplněné vzduchem. Nacházejí se pouze na lebce jak v obličejové, tak i mozkové části. Například horní čelist je vyplněna největší nosní dutinou označovanou jako sinus maxillaris. U kosti klínové je to pak sinus sphenoidalis, jenž tvoří jednu z vedlejších dutin nosních.

Západočeská univerzita v Plzni | Fakulta aplikovaných věd | Katedra mechaniky